Vize regeneračního města budoucnosti

Jak jsem již řekl, města jsou příčinou i obětí změny klimatu. V zemích, jako je Švédsko a Švýcarsko, jsme svědky něčeho, co lze považovat za luxusní klima, kterému by změna klimatu a vystavení vyšším teplotám mohlo v některých ohledech dokonce prospět. Tyto země mají řadu jezer, která mohou sloužit jako zásobárny energie, a mají také tendenci mít diverzifikovaný energetický mix.

V jiných částech světa se setkáváme s radikálně odlišným klimatem, které poskytuje jiný soubor problémů a řešení. Například v Singapuru každý přímo vidí a pociťuje důsledky změny klimatu a může s tím něco dělat. Masivní používání klimatizace využívající elektřinu vyráběnou spalováním zemního plynu si vybírá velkou daň na rozvodné síti. Je to také pádný argument pro dekarbonizaci prostřednictvím dovozu obnovitelné energie z jiných zdrojů.

Každé město má svou vlastní DNA, a tedy i specifické cesty k dosažení citlivého nebo regenerativního řešení. Pokud chcete směřovat k městům, která reagují na změny, jsou chytrá města dobrým výchozím bodem. Pojem chytrá města má širokou škálu definic. Přispívá k němu mnoho technologií, od chytrého parkování přes chytrou mobilitu až po chytré zásobování vodou a energií. Původní trend chytrých měst byl poháněn technologiemi. Tyto iniciativy se zaměřovaly na řízení města a jejich cílem nebylo nutně zapojení občanů do tohoto procesu.

V současnosti není dostatek udržitelných pracovních míst a situace se zhoršuje. Města jsou zodpovědná za 60 až 70 % globálních emisí a skleníkových plynů, takže s tím musíme něco udělat. Emise nejsou způsobeny pouze výrobou a spotřebou energie - musíme vzít v úvahu všechny zásoby a toky ve městě.

Několik příkladů: v Singapuru je nádrž v centru města, která se nachází necelých 100 metrů nad mořem, rekreační oblastí, ale slouží také k uchovávání vody a k vyrovnávání okolní teploty. Ve Švýcarsku je chata Monte Rosa ve výšce téměř 3 000 m n. m. důkazem toho, jak autonomní může být budova v takové výšce. Je vyrobena téměř celá ze dřeva, fantasticky lehkého materiálu, který umožňuje snadnou přepravu. V okresním měřítku je výhodné napojení budov na sítě pro chlazení nebo vytápění. Objekty, které produkují hodně tepla, jako jsou výzkumné budovy, mohou v létě přebytečné teplo odčerpávat do země. V zimě může tento dynamický systém ukládání do země využívat tepelná čerpadla k zajištění energie pro vytápění.

Fotovoltaická výroba elektřiny, dynamické ukládání do země a snižování emisí CO2 jsou příklady přechodu od udržitelných budov a čtvrtí k regenerativním. Aby byla města regenerativní, musí jejich části produkovat více zdrojů, než přijímají. V Německu a dalších evropských zemích existuje mnoho příkladů městských sídlišť, která vyrobí téměř třikrát více elektřiny, než za rok spotřebují. To není budoucnost - děje se to již nyní

Mnoho měst si dnes uvědomuje, že občané požadují, aby se podíleli na rozvoji svých měst. V citlivém (responzivním) městě by se měly do plánování a správy svého životního prostředí zapojit citlivé skupiny a jednotlivci. Vyjadřují, co potřebují a co navrhují. Ke sdělování svých představ využívají technologie chytrého města. V ideálním případě mají ve svých městech přístup ke stejným velkým datovým úložištím jako profesionální plánovači a projektanti.

Takové systémy lze vidět ve Švýcarsku s jeho přísnou přímou demokracií zdola nahoru. V Curychu a dalších švýcarských městech občané v neustálé komunikaci s politiky a politickými stranami navrhují, co by se mělo ve městě udělat. V Singapuru se v rámci jiného politického systému rozvíjí chytré město a chytrý národ. Při zavádění technologií do všech částí správy města se snaží konzultovat a radit svým občanům. Vídeň a skandinávská hlavní města, která se řadí na přední místa v kvalitě života, těží ze silné občanské angažovanosti svých občanů.

Občanská angažovanost je nezbytná, protože lidé žijící ve městech si uvědomují, co je potřeba. Znají teplotu; vědí, co funguje a co ne. Pokud mají k dispozici nástroje pro získávání a sdělování údajů a informací o městě, mohou technologické společnosti, stejně jako společnosti zabývající se vytápěním, větráním a klimatizací, pracovat mnohem lépe

Simulace pomáhají definovat nejlepší možnosti chlazení vytvořením scénářů "co kdyby". Vytvořením digitálních dvojčat můžeme studovat účinnost různých iniciativ, ať už jde o dálkové chlazení nebo elektromobily. Modely a efektivní vizualizace mohou pomoci ukázat dopad různých faktorů a měření na budoucí město.

Pro Singapur jsme vytvořili interaktivní vizualizaci pro občany a rozhodovací orgány, aby si mohli vyzkoušet dynamické chování města v průběhu dne: sledovat dynamiku efektu městského tepelného ostrova ve 2:00 v noci oproti 5:00 nebo 6:00 ráno; sledovat dopad dopravy v dopravní špičce a její emise na městský systém; kolem 10. hodiny ranní: Pozorují, jak mořský vánek mírně ochlazuje části města a jak teplota stoupá mezi 13:00 a 15:00; sledují, že v 16:00 nebo 17:00 lidé odjíždějí domů, čímž do městského systému přidávají další teplo, a že v noci teplo z budov sálá ven a znepříjemňuje spánek. To jsou běžné problémy, s nimiž se potýká mnoho měst, a pokročilé společnosti zabývající se vytápěním, větráním a klimatizací nabízejí některá z řešení, jak je vyřešit. S pomocí digitálních dvojčat můžeme dospět ke scénářům, jak město neustále zlepšovat.

Stručně řečeno, vize regenerativních měst budoucnosti vyžaduje informovanou společnost, citlivou správu, regenerativní podniky, integraci opětovného využití a recyklace, nová pracovní místa v oblasti chlazení a vytápění na bázi přírody, více partnerství veřejného a soukromého sektoru a hlavně: občany, kteří budou tento vývoj podporovat.